Vodácky snadno a rychle

Přátelé vás přemluvili, abyste s nimi jeli na vodu, ale bojíte se, že jim nebudete rozumět? Nebo už jste na vodě byli, ale nevěděli jste, co po vás ten, co se mu říká zadák, chce? Nezoufejte, zasondovali jsme pro vás ve vířivých vodách vodáctví a připravili vodácký slovník těch nejdůležitějších výrazů, s nimiž se můžete během plavby setkat.

Posádka

Háček (hák) – ten, kdo sedí vepředu lodi, vehementně pádluje, na slovo poslouchá svého kormidelníka a neprotestuje. Kromě toho, že ovládá její příď, má za úkol také upozorňovat např. na kameny a jiná nebezpečí, případně vylévat vodu atd. Ač má háček funkci i doplňovače tekutin a nevyčerpatelného motoru, bývá terčem posměchu. Zkušený a uvědomělý kormidelník si však svého háčka hýčká.
Kormidelník (kapitán, zadák) – ten, kdo má své pádlo neustále ponořené a sedí vzadu. Určuje směr plavby a diriguje svého háčka.
Porcelán – sedí, nebo leží uprostřed lodi a kochá se. Na rozdíl od zbytku posádky lodi nedělá vůbec nic.

Výbava

Bort – křížovkář zná, je to bok lodi
Debl (deblovka) – jedná se o plavidlo, určené pro dvě osoby, např. kánoe
Házečka (házecí pytlík) – pytlík s cca 15m dlouhým lanem, někdy bývá vybaven i oky na koncích lana. Jedná se velmi důležité vybavení, které slouží pro záchranu člověka, který se topí ve vodě.
Kleky – speciální fixační popruhy, které přidržují vodáka na místě, aby v některých náročných úsecích zbytečně neklouzal po palubě lodi. Používají se v plavidlech, v nichž se při pádlování klečí.
Kolejda – praktický podvozek, který je tvořený z koleček a lehké konstrukce. Slouží ke snadné přepravě lodi k řece nebo od řeky.
Konev (barel) – plastová nádoba se šroubovým uzávěrem, jež je určená pro uložení věcí, které si vodák bere s sebou na plavbu. Používá se např. v raftech nebo některých otevřených lodí z plastu či laminátu.
Koňadra (koníčkovací šňůra) – silný provaz, který můžeme využít hned k několika účelům – uvázání lodě u břehu, sušení prádla, nebo spouštění jezem.
Loďák (lodní pytel) – velký pytel ze speciální impregnované látky slouží k uložení věcí v lodi. Oproti barelu je skladnější, naopak nevýhodou je, že pokud je obsah v něm hodně těžký, tak neplave. Nahoře je lodní pytel opatřený šňůrou, aby z něj nic nevypadlo a nenatekla do něj voda.
Singl (singlovka) – plavidlo určené pouze pro jednu osobu (např. kajaky).
Šprajc (vzpěra) – příčná vzpěra mezi boky lodi, která slouží k jejímu zpevnění, tahání lodě z vody a někdy se k ní přivazují barely, aby se nepohybovaly po palubě. Většinou je vyrobena ze dřeva.
Špricka (špricdeka) – voděodolná látka, jež je určena k zakrytí otvorů v lodi, kterými by jinak mohla natéct voda dovnitř. Význam má především v kajacích.

Řeka

Karfiol (květák) – místo, kde voda viditelně vyvěrá nad svůj povrch.
Kaskády – jedná se o nízké vodopády, ve většině případů se dají sjet.
Katarakty – balvanité úseky s velkým sklonem.
Peřeje – Toky s velkým sklonem, silným proudem a nerovnostmi na dně řeky.
Protiproudy – nebezpečné jevy, jež vznikají za překážkami, které stojí proudu v cestě. Poté, co voda překoná překážku, zvýší se rychlost proudu a vznikne tzv. jazyk. Za překážkou je pak nižší hladina vody a ta se pak točí zpátky proti původnímu proudu.
Proudnice – myšlená čára, jež spojuje místa, na kterých má voda na hladině nejvyšší rychlost.
Sifón – jedno z nejnebezpečnějších míst na řece. Tento jev se může vyskytovat např. na podemletém břehu, skále nebo u jezu či splavu. Lodi pak hrozí vtažení a přisátí.
Slap – balvanitý úsek s velkým sklonem, tento termín se používá u mohutnějších toků.
Tišina – místo v řece, kde je naprosto klidná, stojící voda. Hodí se pro zakotvení lodi a nejčastěji se vyskytuje u břehu.
Válce – patří mezi tzv. makroturbulentní jevy a vznikají za překážkami, jež jsou položeny napříč přes koryto řeky.
Víry – jevy, jež jsou způsobeny změnou rychlosti vody a geometrickými nepravidelnostmi. Stejně jako válce je řadíme do kategorie makroturbulentních jevů.
Vodopády – vznikají v místech, kde probíhají tektonické změny nebo změna geologického podkladu dna. Jsou nesjízdné.
Volej – voda, která je jen málo tekoucí nebo přímo stojatá. Mezi vodáky není moc oblíbená.
Vracák – jedná se o zpětný proud, který loď žene zpět pod jez, do mělčiny nebo mezi klacky. K jeho vzniku dochází vedle hlavního proudu.
Vyvřeliny – k jejich vzniku dochází u velké vody. Tento jev probíhá tak, že prudce tekoucí voda narazí na balvany, pak se od nich odrazí nahoru a po překonání váhy hladiny vyvře na povrch.
Vývar (vývařiště) – velmi nebezpečné místo, kde plavidlo skoro nereaguje na pádlování a voda jej málo nese. Vývary se vyskytují pod splavem nebo jezem, kde voda pění, bublá a má neurčitý tok směru.
Zabalák – nebezpečný jev hlavně pro otevřená plavidla. Jedná se o vysokou vlnu se zpětnou rotací,  ke které dochází zejména v silných peřejích.

Manévry

Bidlovat – jedná se o manévr, při němž vodáci zabírají pádlem až o dno řeky a účelem je postupně dostrkat plavidlo z mělčiny na hlubší vodu bez nutnosti vysedání. Je ale třeba dávat si pozor, aby při něm nedošlo k poškození nebo dokonce úplnému zničení pádla.
Cvaknutí (cvaknout se, udělat se) – velmi nepříjemný moment, kdy dojde k převrácení lodi dnem vzhůru. Pokud k němu dojde, je důležité nepouštět pádlo, snažit se držet lodi a pokusit se ji dostat do klidnějšího místa.
Eskymák (eskymácký obrat) – manévr, který umějí zkušení vodáci. Eskymácký obrat patří k základním dovednostem kajakářů a jde o způsob, jak se dostat s převrácenou lodí zpátky na hladinu bez nutnosti opuštění paluby. Tento manévr je možný pouze u uzavřených plavidel.
Jet singla – jet v lodi úplně sám, bez dalších lidí.
Kontra (kontrovat) – zabrat pádlem proti standardnímu směru plavby. Tento manévr znají především zkušení kormidelníci.
Přejezd – přejíždění z jedné strany řeky na druhou, kdy špička lodi směřuje proti proudu řeky.
Přitáhnout – zabrat pádlem směrem k boku lodi, aby mohlo dojít k rychlému otočení do potřebného směru. Tento manévr je důležitý zejména u rychlých toků, účinný je především tehdy, když jej členové posádky provádějí současně.
Odlomit (odkopnout) – zabrat pádlem směrem od boku lodi, jedná se o opak přitáhnutí.
Traverz (traverzovat) – poměrně častý manévr, kdy se přejíždí z jedné strany řeky na druhou a špička lodi při tom směřuje po proudu řeky. Jedná se o opak přejezdu a často jej používají méně zkušení vodáci.
Zabrat – nejčastější manévr, jde o obyčejné pádlování do běžného směru plavby.